Příjezd do Odense aneb První postřehy ze země semaforů

Fotky ZDE

Zdravím všechny poprvé z Odense, třetího největšího města v Dánksku a zároveň mého přechodného jednosemestrového domova!

Začneme pěkně popořadě: budík na 1:30 27.8.2011 a hurá na tetris v nadživotní velikosti (představte si tři puberťačky, které jedou nuceně na tábor do divoké přírody a nechtějí nechat nic náhodě - máte to? To je věcí, co? - Ale my jsme byli mnohem horší :D ). Něco před 3. hodinou ranní jsme dohráli poslední level našeho auto-tetrisu a mohli jsme vyjet nach Berlin (co to kecam? Přeci nach Odense :o) ). Golfík z toho úplně nadšenej nebyl, tak ke své spokojenosti bumbal o nějaký ten litřík ropy na 100 km navíc. Za to se nám ale odměnil vcelku nerušenou jízdou s dobrým koncem v Odense. (Specielně pro mého dvorního automechanika Kunu: cukání je zpět v celé své kráse, ale jinak šlape jak hodinky. Asi se Golfíkovi stýská po Princezně (pozn. redakce: krajta, 105 cm)...).

Cesta byla vcelku klidná, několikrát nám pršelo, ale nic velkýho ,o) Kolem 14:30 jsme zakotvili v centru Odense, kde nás vítala první dánská nástraha: parkovací automat kompletně v Dánštině se spoustou tlačítek a štěrbin na patební karty. Jako správní Češi jsme... ... nasedli do auta a jeli hledat jinam. Tím jsme narazili na další nástrahu: místa k parkování jsou buď placená nebo zadarmo, ale na určitou dobu (30 min, hoďka, ...). K tomu je ale třeba mít prkovací hodiny. Milé děti, z toho plyne ponaučení, že až poletíte na kouzelném koberci do Dánska, tak si nezapomeňte přibalit alespoň jedny parkovací hodiny :o) Další zážitek jsou místní křižovatky, kde pozorný řidič může napočítat bez váhání i přes 6 semaforů ukazujících jeho směrem (foto někdy jindy ,o)

Po přivítání v místním hotelu jsme se rozjeli do našich nových příbytků. Já mám s Tomem dohromady takovej malej byteček - v chodbičce kuchyňka, vedle sprcha a každý svůj pokoj. Místo připraveného pokoje nás ale čekalo překvapení v podobě stavebnice LEGA pro velké kluky - posuďte sami:

Po několikahodinovém skládání jsem zabydlel svůj pokoj to takovéhoto stavu: Uvidíme, jak dlouho mi to takhle vydrží (sázky přijímám v komentářích :o).

To bude pro dnešek všechno, už toho mám za celý den (vlastně dva) docela dost. Jen abyste si představili nakonec, jak si tu žijeme jako prasata v žitě, tak vám povím, co jsme dnes povečeřeli - poctivou bramborovou polívku z pytlíku a k tomu jsme přikusovali perník ... ... ... protože nám tu všude zavřeli a zítra (v neděli) to nebude o nic lepčí :D

Zdravím všechny! Pa Tom