Je to už přes dva roky co zemřel americký popový zpěvák Michael Jackson. O víkendu jsme však byli svědky jeho návratu...
Ale abych začal od začátku. Minulý týden probíhal "Welcome week" pro zahraniční studenty. Ve čtvrtek nám byla do jinak celkem hezkého rozvrhu přidána první opravdová výuka - Signals and system. Předpoklad, že obsah předmětu budu znát z hodin lineárních systémů či teorie řízení se však ukázal jako mylný. Fourierovu transformaci jsme začali probírat z úplně jiného pohledu, ale díky vstřícnému učiteli z Maroka probíhala hodina srozumitelně. Ve čtvrtek jsme také navštívili první celouniverzitní párty. Diskotéka probíhala ve školní jídelně a hudbu velmi slušně mixovali studenti z místního školního DJ klubu. Tato párty byla zatím asi nejsilnějším zážitkem, hlavně na tanečním parketu. Poté co jsme byli nuceni ve tři hodiny opustit budovu školy, ocitli jsme se v kůži bezdomovců, jelikož jsme nevěděli, kde staví noční autobusy a jestli vůbec nějaké jezdí. Asi půl hodiny jsme zevlovali kolem školy a křičeli ať nás pustí zpátky do školy, až jsme náhodou narazili na jeden noční autobus. Řidič nám poradil, že další autobus nás sveze až domů. Cestou domů jsme se všichni vyspali, jelikož komfort nočního autobusu se blížil standardům Student agency.
V pátek jsme navštívili Jazzový koncert v Českém centru v latinské čtvrti Paříže a ostatní Češi si konečně mohli dopřát lahodnou chuť vyjímečného piva značky Budvar z plechovky . Točená Plzeň totiž překvapivě nebyla na denní nabídce. Po sobotním grilování se specialitami z české kuchyně jsme se v neděli vypravili do Versailles. Na všelijaké umělce hrající na harmoniku jsme si v metru už zvykli. Ale návrat krále popu a jeho taneční vystoupení na hudbu Billie Jean jsme však nikdo nečekal. Dokonce ani harmonikář, který chtěl nastoupit do vlaku o zastávku dál a který musel se svěšenou hlavou ustoupit Michaleovi. Celé taneční show už chyběl pouze prvek "Moon walk", který se však v jedoucím metru provádí velmi těžko.
Michael forever!
PS: Nelinka ještě chtěla, abych napsal, že jsem na té párty vypil čtyři piva (z toho tři na ex), že jsem vylezl na pódium a společně s dalšími odvážnými jsme předtancovávali celému parketu a že jsem pak skočil do lidí, kteří mě nesli na rukou.. Ale mě se to nezdálo býti podstatné.