Cesta Z hlubin študákovi duše… aneb týden č.3

 Slovo autora na úvod:

„Je tomu opět několik dní co se naše redakce odmlčela s pravidelnými zprávami z obydleného kraje jménem Německo. Neházejte všek flintu do žita, JSME ZPĚT.“

A je to tady další krásný týden, který je před námi. Prožili jsme toho už dost, člověk si říká, že by to už snad stačilo, ovšem není tomu tak. Začínáme rovnou zostra: Pondělí-Škola-Od 12:30 (sakra brzo). Ale jde jen o jednoduché cvičení z matlabu, které nakonec bude vypadat velice hezky. Vede ho Prof.H.Loose. Jeden z mála lidí, které mu je dle mého pěkně rozumět a občas prohodí nějaký ten německý vtípek. Před touto hodinou zaskočíme na oběd, opět velmi dobrý oběd.

Večer následuje volejbal, na kterém poznáme, že tento sport je prakticky nudný, když nemůžete nahlas křičet všichni stejným jazykem. Já osobně jsem z něj trochu zklamaný, ale tak co, žejo…. Je to Costenlose.

V minulém příspěvku jsem zapomněl napsat, že jsem si zde založil bankovní konto, z kterého se pokusíme zaplatit kolej, bohužel doposud nešlo zaslat platbu přes DirectBanking. Takže stále čekáme na zprovoznění. Konto zprovozní až během týdne. Poté hned nám všem zaplatím ubytování.

A je zde úterý, už se pomalu těšíme na fotbal, ale v tom se dozvídáme, že večer bude Erasmus party v Potsdami na kolejích. A tak nezbývá nic jiného než se tam vydat. Vyrážíme na večer vlakem. Justin a Hanka zůstávají ještě na němčině, že prý přijedou dýl. My zatím vystupujeme na zastávce Potsdam-Sanssousi. Následujecca 3 km pěšky ke kolejím v mírném dešti. Nakonec dorazíme ke vstupu do jendé koleje, kde jsou ve vchodu udělané švédské stoly a venku se grilují klobásy.

Narvem se tedy jako tašky. Pití jsme si měli vzít svoje a tak chlastám plechovčičky. Mezitím se seznámíme s dalšímy kamirádkimy od našich asijských holek, posléze narazím i na dvě Litevky, které jsou až moc vstřícné….(pokračování v dalším blogu). Užijeme si tedy zábavu a poté již celá skupina chce opustit tuto party, jediný Pája chce zůstat a dopít vše co tam má. Mezitím ještě dorazí zbytek naší skupiny a také se nadlábne. Ungi (naše erasmus spojenkyně) se dozví od svách kamarádynek, že je zde autobus, který nás doveze až na nádraží na vlak a nebudeme tak muset šlapat. Dívám se na tento nápad velmi skepticky, jelikož bych možná i delší procházku uvítal na vystřízlovění. Nastupujeme tedy do autobusu, který nás samozřejmě zaveze někam, vůbec nevíme kam. A tak tedy na vteřinu vystřízlivím a zapnu GPS v mobilu ukážu směr a vyrazím. Ostatním řeknu že jdu an nádraži, které je nejblíž jestli jdou semnou? Moc se jim nechce tak se nakonec rozdělíme a jdu jen já Thomas a Hanka, za 10 minut jsme na nádraží. Cestou vycvaknu ještě jednoho pivsona. Na zastávce čekáme asi 30 min na vlak. V BR vystoupíme a  náhle vidíme, že ze zadní části vystupuje i naše druhá část skupiny, prostě šťastné shledání. Počkáme ještě na noční autobus a vyrazíme na kolej, přitom nám nachcaný Thomas zazpívá Ohne Dich.

A je tu zase středa, je ho tam…. Ráno vstaneme a vyrážíme do školy na 2 přednášky a cvičení. Nyní vám mohu názorně vysvětlit jak se chovat jako správý erasmus student. Jelikož jsme skoro naprosto netušili co nám říká o přednášce, nemohli jsme tedy úspěšně zpracovat cvičení, a tak jsme ze sebe udělali naprosté mamlasy. Dobře teď trochu přeháním, po několika vysvětleních jsme se dohrabali ke správným výsledkům. Odpoledne jsme si dali oběd a čekali na večer, jelikož je středa a je ho tam třeba  (je třeba studenta v IQ pub aby byla zábava) . Večer Jindra zůstal doma a já s Hankou jsme zašli na plavání, jako každou středu, kde nás naprosto zníčili. Na kolej jme přišli akorát v 21:30 (IQ má otevřeno nejdříve od 22) a  tak jsme vzali plechovky a vyrazili do parku, stihnul jsem 4 a Jindra flašku zlevněného Martiny. Poté řádně předpřipraveni rovnou do hospody. No pěkně se nám to tancovalo. Cirka okolo 2 hodiny odcházím spát, abych byl na zítřek fit.Jelikož jsem mamce i Týně namluvil, že přijedeme nejdřív okolo půlnoci v pátek spíš v sobotu ráno. Týna má v tento den narozeniny, takže pokud se to povede, dorazím rovnou na její oslavu.A tak vyburcuju i naše Turkině, od kterých se nakonec dozvím že potřebují do ulice jménem „pisner“ a že budou bydlet u kamaráda, kterého dobře znám „janpicha“. Opravdu milé překvapení, přešel jsem k tomu jako slepej k houslím a proto ještě jednou HONZO DĚKUJU.

Takže tu máme čtvrtek ráno, jdem na přednášku z microcomputer technik, dá se říci že skoro vše chápame, poté následuje cvičení z toho samého předmětu. Předvedem se jako správní erasmus studenti, jelikož vůbec nevíme co se po nás chce. Přirozená inteligence však zaválí a po 30 minutách to dáme dohromady. Příklad kódu třeba pro Zipíka je na obrázku:

Nafouknu kola, načepuju benzín a vyrážíme na Munchen a pak na Planou přes hranice, aby Hanka stihla vlak z Plzně do Berouna musíme být v plzni před 21:00, a povedlo se. 5 hodin v kuse v autě, už nikdy více. Rychle odvezu Jindru a holky do černic a vyrážím dom. Ajaja já KOKOT jsem si zapoměl klíče od bytu v BR, tak snad budou naši doma, a jsou, nahrál jsem to na balík od PPL a dostal se dovnitř. Poté rychle něco pojím, vezmu dárky a rovnou vyrážím na Týny oslavu, už se moc těším. Vletím do Krize baru, jsou u fotbálku, povede se mi proklouznout i za její záda a následuje supr překvapení (i slzička byla…). A poté prožiju supr večer v Plzni se všema. Pokračujeme do scifi baru, kde si vyžádáme song na přání (Royal republic) a ukážeme poloprázdnému baru, jak jsme nato pařili v hlavním městě Dánska.

Následuje Pátek, kdy provedu Dilaru a Sue trochu po městě (ukážu jim nejdůležitější část města PUB) a nakonec je přestěhuji k Honzovi, večer si zajdem všichni na kebab a na koktejl, opět vydařený den, večer rovnou spát.

Další den jdu s Týnou na svatbu, Jindra zřejmě zazimovává bazén. Odpoledne mě odvezou i na zmíněnou oslavu, neboli veselici, kde se mi povede udělat 9 piv, 3 klobásy, vepřový steak a kus prasátka, no prostě mňamka. Domů jedem taxíkem, který jede jako pra…. A tak mu to i v Plzni řeknu. 

V neděli vyzvednu proviant pro Tomáše, který má v pondělí přijet na prázdniny do BR, prý za námi…. A začnu trochu balit. Vyrážíme až dýl večer, okolo 19:00, jedeme vysvednout Hanku ke Karlštejnu. Kdo tam nebyl nepochopí, samý serpertýny, kočky přes cestu a ještě k tomu si navigace myslela, že Vltavu přejedem přes lávku pro cyklisty. U Hanky se trochu zděsíme, protože má připravenou krabici od banánů, kterou narvem na střechu a vyrážíme směr BR. Před česko-německými hranicemi předávám řízení ostřílenému kaskadérovi Jindrovi, jelikož jsem už unavenej a ještě cejtim včerejší veselku. Okolo 2 hodiny ráno se dostáváme do BR. Sundáváme bagáž a pomalu se těšíme do postele. Jindra je rád, že je zase v místě, kde se něco děje, Pája moc ne….

Zasunuté slovo autora:

„Přátelé kamarádi, tento příspěvek popisuje další týden v Německu a částečně i ČR, jelikož jsme neměli moc času na paření tak nemáme ani moc zážitků.... Doufám, že jsme vám jeho přečtením neznechutili Nedělní oběd a i nadále zůstanete věrní…..naší redakci. S pozdravem Bob a Bobek“