Na úvod slovo autora:
„Do redakce nám přišlo několik nespokojených hlasů, které se dovolávají lepší úpravy textu a méně pravopisných chyb. Toto přání samozřejmě bereme na vědomí, ale našim textům nelze zcela odebrat svou originalitu, která je právě charakterizovaná tímto stylem a úpravou textu. Lidově řečeno: co byste -sakra- chtěli po cvičených opičkách, které to za nás píšou.“
A je to tady
, náš výlet do Dánska začíná. Je právě 16:30 a začínáme se balit na velkou výpravu do neznáma. Naší výpravy se účastní Pája (autor), Jindra (podpůrce a kritik), Hanka (zábava a herní podpora), Dilara (malá funny) a Cansue (velká a taky funny). Cirka okolo 17:15 se teprve naložíme do automobilu Škoda Felicie 1.3 MPi (děkuji produkci za zapůjčení tohoto automobilu). Spacáky jsme sehnaly po koleji, jídlo prakticky taky a lidi vlastně taktéž. A je to…. Tady…. Vyrážíme! Páju napadlo, že bude lepší se vyhnout Berlínskému okruhu, jelikož začíná prodloužený víkend pro Němce a mohla by tam být zácpa, a taky že byla. Jediná úleva je, že jsme zácpu chytili až při napojení na dálnici cca 20 km severně od města Nauen. A tak popojíždíme 1,5 hodiny v koloně. Při tomto nudném a pomalém přesunu napousloucháváme texty Royal republic (redakce vřele doporučuje tuto hudbu) až cca 100 km před Hamburgem se dostáváme z kolony, takže okolo 18:45 teprve začíná našel dlouhá jízda které má 660 km. Je to opravdu nudná cesta a velice zdlouhavá. Jednou natankujeme jinak stále pokračujeme na sever. Celou cestu řídí Pája, je hustý provoz, pak dostane od Jindry vynadáno. Během cesty si občas povídáme o zajmavých funny stories. A věřte nevětře naše Turecká přítelkyně má možná víc funny story než Pájovo baťůžek.
Do Odensse dorážíme cca v 0:45, chvíli hledáme Tomáše, ale nakonec nalézáme malého kulíka u cesty na kole.
Následujeme ho až do studentských bytečků (šmajchkabinet). Ihned se navalíme k Tomášovi do pokoje, kde začneme dlabat a pít co jsme přivezli. Následují rychlé a velice účinné hruškovice . Spát jdeme v 3:00. Ráno budíček okolo 8:00. Vstává se nám opravdu špatné, opět balíme věci a nandaváme je do auta. Další metou je Kodaň (cca 170km). Ještě chvíli jezdíme po městě a nabíráme Luigiho (ital spravnej kluk), Marine a Camilla. V neposlední řadě jdem nakoupit do....LIDLU, protože lidl je levný, i když mi to moc nepřišlo, teda jako. A už jsme na cestě, a čeká nás první atrakce a to 23 km dlouhý most , který spojuje jeden ostrov s druhým. Je to opravdu hezký zážitek, akorát ta mlha, přes kterou není nic moc vidět.
Pomalu přijíždíme do Kodaně. Pája přijíždí k benzínové pumpě opravdu už jen na výpary z nádrže. (bylo to jen tak tak, při čerpání se tam vejde 40l do údajně 42 litrové nádrže). A tak pokračujeme dále do města. Auta zaparkujeme za nevkusně vysokou cenu na 2h v centru města a jdeme se trošinku porozhlédnout. Luigi vypadne z auta a jeho první slova s Cammilou jsou : „Where is the cafe?“ A tak jdou hledat kafe, my se zatím všichni najíme a vyrážíme na procházku po městě. Po 2 hodinách se sejdem v autě a jedeme za město kouknout se na Pláž. Jak je vidět, tak molo je malá procházka ke štěstí, moře je zde tak hluboké, že i dítěti by dělalo problémy se utopit.
I přes počáteční odpor nalezeme skoro všichni do vody a pěkně si to užijeme. Následuje usychání a malá sváča. Poté pokračujeme autem na místo, které samozřejmě zahlédl Pája. Vypadá to jako potencionální nocoviště, stolečky, loučičká a zatím klídečeček. Takže v pohodě. Místo máme jedem zpátky do města, konkrétně do Kristianie Kde se čas, starosti, problémy ale i myšlení zastavilo. Nazval bych to „Země všech“. Z tohoto místa bohužel nemáme žádné fotografie, jelikož se zda nesmí fotit. Jde o malý kus země, kde vedle stánků s občerstvením a pivem najdete i stánky s trávou zelenou a kokokokoksem, který je zde volně dostupný. Je to jako kdyby prodávali ovoce a zeleninu. Všude se váli spousta flašek od piva mezi nimi občas různí lidé. Atmosféra je podnícena všudypřítomnou hlasitou muzikou. Člověk zde najde nepřeberné množství národností, ale i existencí . Těžko vyprávět, je to třeba zažít. Zde si dáme nějaké to pivko ještě než vyrazíme na hlavní cíl naší Výpravy a to na koncert Royal republic .
Před koncertem jme zamířili na oblíbený kebab za nekřesťanskou cenu. Po cestě Hanka sbírá všemožné předměty, které pro ní mají citovou hodnotu, jedním z posledních je šátek uvázázaný kolem semaforu. Koncert začíná až po 22:00. Opět musím konstatovat, že kdo nezažil nepochopí, naprosto skvělá komorní nálada. Cca 20 lidí zběsile tancujících a dalších 15 pozorujících z povzdáli. Hlavní zpěvák kapelu parádně vede a občas prohodí pár nemístných vtípků o tom jak je zpocený nebo jakou zoo má jejich basák na hrudi. Po konzertu cca po půlnoci se vyvalíme ven, nakoupíme poslední trička a vyrazíme celí zpocení na poklidné místo určené ke spánku. Ve značné rose postavíme stany a sklopíme sedačky v autech, abychom se nějak poskládali. Ještě zuby vyčurat a SPÁT….
Ihned ulehnu a zjišťuji, že to není zas až tak klidné a tiché místo na spaní. Ve své podstatě šlo o odpočívadlo u silnice, která vede hned u konce hlavního Kodaňského letiště . Celou noc nám tedy ob 15 minut vzlítne nejeden Airbus nad hlavou.
Ráno se všichni vzbouzíme a jde se na snídani. Opět se přesouváme do města, kde nám Tomášek zařídil prohlídku města zdarma na cca 3 hodiny.
Počasí se náramně povedlo a tak procházíme nejkrásnější místa Kodaně. Konec naší cesty je před nádherným kostelem, kam také nakoukneme. Pája najde vedle sebe v kostele na motlitební lavici mapu Kodaně a tak jí ZACHRÁNÍ, pro případ ztracení v tak velkém městě. ¨Ještě se pak jdeme projít do parku, kde chvilku odpočíváme a nabíráme nové síly.
Pomalu se pokračuje zpět k autům, kde následuje svačina a malý odpočinek před cestou zpět do Odensse . Opět překračujeme nádherný most .
Následuje kraťoučká cesta do Odensse a vylodění Tomášovo kamarádek a Luigiho. Tomáš nám vysvětlil, že ceny benzínu v Dánsku se mění hodinu od hodiny a během noci je to nejlevnější, zastavujeme se tedy ještě u benzíny a narvem tam co se do nich (aut) vejde. U Tomáše doma se jen převlečeme a jdeme zkusit saunu, která je zcela naprásklá (lidma resp. Studentama, maj to totiž zadarmo). Takže zase nic, jdem si uvařit véču. (Mimochodem výborná, Tome a Hanko). A pak jdou někteří z nás na procházku… a někteří z nás (zase češi) se jdou zpít do jiného stavu. Spát jdem, už ani nevím jak, ale fotku jsem našel.
Druhý den se pomalu probouzíme a naše Brandenburg hic-parta zamíří pomalu k domovu. Na cestě se ještě zastavíme na místě Romo, které je jednomu našemu čtenáři hodně známé (Pamatuješ Vomi, jak jsme pokličkama od hrnců vyhrabovali auto).
Jde o místo s obrovským odlivem a obrovskými plážemi. Poté pokračujeme (řídí Jindra) dál do německa. Cesta jde zatím v pohodě, žádné kolony ani nehody. Natankujeme na benzínce před Hamburgem a vyměníme se v řízení. Po cestě hrajeme, kdejakou hru, kterou Hanka vymyslí. Okolo 21:00 přijíždíme do BR a vybalujeme věci. Jsme rádi, že jsme dorazili v pořádku a ve zdraví. Celkem jsme najeli cca 1750 km.
Naše trasa Tam je k nalezení zde.
Naše trasa Zpět je k nalezení zde.