Ano a je to tady, nejznámější z neznámějších, největší z nejmenších, nejspolehlivější z dochvilnýh píše Blog, na úvod zdravím všechny ne orgasmus studenty a připomínám, že pokud někdo nechce číst tento blok tak prosím přejeďte rovnou na závěr a najdete zkrácenou verzi. Je zde popsán náš první týden ve východním německu.
---Předem se omlouvám za pravopisné chyby a překlepy---
Den O odjezd:
A je to tady Pája je celej tejden nemocnej a tak začal balit až včera ale dokonce to všechno stihnul a má zbaleno, určitě se najdou důležité věci, které si zapoměl (prezervativy a mýdlo) ale tyhle věci určitě potřebovat nebude. Jindra je natom stejně , co se týče balení i věcí. Předpokládaný odjezd 12:00 z Černic. Bohužel kvůli nečekaným informacím (traktor) se odjíždí až v 13:30. Nakoumpeno máme, Auto (Felicii) máme Důležité věci (Rum) máme a tak vyrážíme. Cesta je dlouhá a po cestě máme spousty zastávek (Piss pauzen und einkaufenpauzen). Do Brandenburgu an der Havel dorážíme cca v 20:00. Prozváníme našeho Buddyho Stefana Sulzeho, který nám dělal takovou chůvičku první týden.
Ještě v kuchyni se stihneme potkat s naší Nubijskou spolubydlící Helen, které bohužel není moc mluvná. Druhý spolubydlící Patrik je doma.
Den „Kolonizace“ K:
Za raního rozbřesku (10:00 vstáváme a pomalu rozbalujeme věci a zjišťujeme jaký voloviny jsme si to vzaly ssebou. Zároveň zjišťujeme, že Pájovo umístění není až tak zázračné (pokoj hned vedle schodů a dveří do půlky wohnheimu). Ale i tak vstáváme a dáváme si něco malého na zub. Poté se Hanka uvolí že s námi projde měste, následuje tedy procházka do města, kde zjišťujeme, že brandenburg je taková malá prdelka mezi hodně vodníma kANÁLAMA.
Den ‚Byrokracie‘ B:
A je to tady máme schůzku u Mrs. Heike Wolf, která an nás je neuvěřitelněhodná, dá nám sušenky a oznámí nám, jak funguje byrokaracie a studium na této škole, konečně se poznáme i se zbývajícímy Erasmus alias Austaschenstudenten (jak my zkušení němčináří říkáme ) a celkem to i docela jde. Rovnou jdem za školní účetní a vypláznem 128E za semmester ticket na který můžeme po spolkové republice Brandenburg jezdim čimkoliv zadarmo (krom taxíků) a pak 30 E za internet, který nám bude fungovat až za Týden a ještě k tomu takovým způsobem, že to snad není možné.
Den ‚sblížení‘ S:
A je to tady další den, od 10 jdem na úřad, kde nás, aspoň teda mě , pěkně nasra….. Nejenom že když se chytré paní úřednici řekne: Pište moje jméno bez interpunkce nebo s interpunkcí tak napíše BOHÁC , ale také zde místní úřady neznají českou republiku ale jen československo. Na tomhle úřadě si to u mě prostě posr…. Ale tak to je jen jedna ze špatných zkušeností. Po tomto propadáku následuje prohlídka města a výstup na nejvyšší kopec (když se člověk rozjede na kole a přestane šlapat tak dojede až na vrcholek,myslím že je tento kopec nižší než tomášovo 80 metrovka v dánsku) a zde výstup na rozhlednu z které je BR jako na dlani. Následuje freizeit! Před univerzitou nám postavili malé pódium, na kterém prý večer budou hrát nějaké kapeli, a tak cca v 21:00 vyrážíme na konzert a již z dáli vidíme skupinku přiopilých erazmáků v čele s veselými turkyněmi. A tak proběhlo sblížení při kterém se vypilo dostatek alkoholu na usmrcení jedné jednotky vermachtu. V neposlední řadě se náš kamarád z Maďarska Thomas rozhodne požádat zvukaře o chvilku na pódiu, při které zaspívá Ramsteiny OHNE DICH, opravdu vtipné ale i tak mu zatleskáme. A je to tady všichni se již odplížili domů nebo šli spát či zvracet a český kluci vydrželi. Naproti nám přišli 2 maĎarky, které horoucně chtějí abychom s nimi šli na párty do vedlejšího pokoje. No tak jdem no, holt. Zde narazíme na další studenty německé příslušnosti, se kterými se dokážeme bavit až do 2 hodin do rána. Zároveň navazujeme důležité konktakty, které by se nám v budoucnu hodily.
Den „prvního kontaktu“:
Ráno poklidně vstaneme a jsme nasměrování k učitelům na jednotlivých katedrách, kteří se starají o email accounty (něco jako orion konto na zču akorát pro každou fekultu samostatné). A tak dojde k prvnímu vážnému kontaktu nás a příslušníka německé národnosti, který na nás mluví svým rodným jazykem. I tak jsme mile překvapeni, jelikož všemu rozumíme. A tak jsme zapsáni pod technikou. Následuje oběd v mense, kde vaří opravdu dobře. Odpoledne míříme vlakem opět na potsdam, kde skládáme vstupní test německého jazyka.
Den „hlavního města“ Berlína H:
Ráno se pomalu vydrcám z postele a když se chystám připravit dobrou snídani, dozvím se, že za 10 min, máme být v knohovně a pak jedem rovnou do Berlína. Tak holt gaťe nazout a vyrazit. Knihovna nuda, vysvětlili nám pouze jedinou zajmavou věc a to elektronické informační zdroje podobné jako na zču knohovně. Poté zamíříme na tramvaj spolu s talketiv internacional sekretářkou, která má vystudovanou sociologii, velice vstřícná a hodná. Jdem na vlak do Berlína, kde se máme setkat s průvodcem a dát si typische berliner buchte spolu s kafem. 
Den „Rundfahrt“ RaF:
Ráno vstaneme a na 13:20 vyrazíme na trefpunkt kde se odehraje rundfahrt okolo BR. Nejdříve to vypadá velice hezky, dostaneme zadarmo i pití, ale nakonec se z toho vyklube zcela fucking boring and hot projížĎka na 3 hodiny. 
Zkrácená verze:
Z počátku skepticismus, poté překvapení a zalíbení a teď to je sakra dobrý už se nemůžu dočkat dalších výletů a lidí co potkáme.
------Ještě jednou se omlouvám za překlepY a profesionální chyby v textu-------
. Takže zdar a mějte se tam famfárově 
CHtěli bysme vás vidět 
2025 ©