Už bylo na čase, abych opět přispěl s dalšími postřehy z Paříže. Začněme mými kolegy spolubydlícími. Dva kybernetici, Honza a Karel, bydlí naproti pokoji, kde přežívám s Pavel, klukem z FEL. Skoro každý večer pořádají dýchánky s vodkou a levným pivem za 0,30Eur z místního supermarketu. Přitom můžeme hrát Citadelu, ve které vždy s velkou dávkou štěstí zvítězí Honza, a nebo zcela bez štěstí zvítězím já. Je fakt, že nebýt večerů u Věrky a Jindry, vyhrával bych také pouze se štěstím:-) Pokud zrovna nejsme ve škole nebo u Citadely, projíždíme centrum Paříže, kde je pořád co k vidění. Už jsem zcestoval několik známých míst, jako je Notre-Dame, Pompidou, Eiffelovka, Louvre, La Defance atd., ale čím víc procházím míst, tím častěji zjišťuji, že je zde plno dalších (méně známých, přitom leckdy netradičně zajímavějších) míst. Tohle město, které má více obyvatel než Česká republika, prostě žije a je tu pořád co dělat. Atmosféru zařizuje rádio hrající francouzské šansony na parkoviště před supermarketem, umělec hrající na tahací harmoniku v ve vagonu metra, operní pěvkyně u vstupu do metra a další. V ulicích poblíž Eiffelovky jsme rovněž narazili na festival, který vyvrcholil průvodem hudebníků a tanečníků různých kultur kolem této pařížské dominanty. U Notre-Dame jsme zase měli štěsí a narazili jsme na koncert policejního orchestru. Jejich písničky jsem si v hlavně přehrával ještě druhý den.
číst dál